Zeměpis

jelikož je ten soubor s obrázkama příjiš velký, tak to je bez obrázků... Ale jen do čtvrtka..protože jinak by se sem už nic nevešlo

Zeměpis.pptx (1066896)

kdyby jste někdo to potřeboval v pátek, tak mi napište na fb nebo do mailu nebo na skype, kdo má

Domácí úkol - text

1/ Kordillery

délka 5.000 km (s Andami 15.000 km)
vrásno-zlomový a vulkanický horský systém
mladé pohoří (třetihory, čtvrtohory, aktivní)
nejvyšší hora SA: Mt. McKinley: 6.194 m.n.m. (Kordillery Aljašky)
nejvyšší hora Kanady: Mt. Logan 5.951 m.n.m.
vegetace:
S- vysokohorská vegetace, tajga
J- pouště, polopouště

1-1/ Aleutské pohoří

Nejvyšší vrchol: Mt. Redoubt (3.108 m.n.m.)
Vegetace: tundra, lesotundra, vysokohorská vegetace

1-2/ Aljašské hory

Nejvyšší vrchol: Mt. McKinley (6.194 m.n.m.)

► nejvyšší hora USA a Severní Ameriky

Součástí: NP Denali

Vegetace: tajga, vysokohorská vegetace

1-6/ Pobřežní pásmo

Součástí NP: Redwood (UNESCO)

►Sekvojové stromy

Vegetace: tajga, vysokohorská vegetace

1-7/ Kaskádové pohoří

Nejvyšší vrchol: Mt. Rainier (4.392 m.n.m.)

►stratovulkán

součástí: tzv. Ohnivého kruhu (St. Helens)

Stát Washington (89 km od Seattle)

1-8/ Sierra Nevada

Nejvyšší vrchol USA (mimo Aljašku)- Mt. Whitney (4.418 m.n.m.)

Součástí:

► Yosemitský národní park (1890, UNESCO)

–velkolepá žulová skaliska, vodopády, sekvojové lesy, biodiverzita

► NP Sequoia

►Sekvojové lesy

1-9/ Středoamerická Kordilera

1-3/ Brooksovo pohoří

1-4/ Mackenzieovo pohoří

1-5/ Skalnaté hory

Mt. Elbert (4.399 m.n.m.)
Rozdělení: S, St, J
Střední
–Yellowstonská (vulkanická) tabule (součástí nejstarší národní park na světě- 1872)
Sopečné jevy: gejzíry, horké prameny, jezera s horkou vodou, biodiverzita (Grizzly)
–Wyomingská pánev

1M/ Mexická vysočina

1M1/ Sierra Madre Occidental

1M3/ Mexická náhorní plošina

ohraničena na V Sierrou Madre Oriental a na Z Sierrou Madre Occidental
S- bezodtoké pánve (bolsony), odděleny izol. hřbety
Zvedá se směrem k Jihu (S- 900 – J- 2200)
J- pásmo Cordillera Neovolcanica- vrcholy sopek (např. Popocateptl, Ciclaltéptl (5699 m.n.m, nejv. hora Mexika, Střední Ameriky)
vegetace: S-pouště, polopouště, J- křovité savany

1M2/ Sierra Madre Oriental

1M5/ Sierra Madre Del Sur

Klesá do nížiny Tehuantepecké šíje
Nejvyšší vrchol: Teotepec (3.703 m.n.m.)

1M4/ Mladovulkanická Kordillera

pohoří 100x900 km (dosahuje k oběma pobřežím)

leží v ní nejvyšší vrcholy Mexika:

►aktivní vulkány: Ciclaltépetl (5.610 m.n.m., Popocátepetl (5.452 m.n.m.)

1P1/ Kolumbijská plošina

je největší lávovou plošinou na světě, má mírně zvlněný povrch s několika hlubokými kaňony a horstvy, které se zvedají jako ostrovy z moře lávy (zbytky starého reliéfu)
Na východě obklopena Skalnatými horami, na západě Kaskádovým pohořím.

1P2/ Velká pánev

Nachází se uzavřena mezi Skalnatými horami a Sierrou Nevadou a mezi Kolorádskou a Kolumbijskou plošinou;
je to bezodtoká oblast
na severovýchodě pánve je deprese vyplněná Velkým solným jezerem, na západním okraji Velké pánve je nejhlubší deprese na území SA, Údolí smrti, –85 m
Vegetace: pouště, polopouště (součástí Nevadská poušť)

1K1/ Údolí smrti (Death Valley; -86)

Obrovská příkopová propadlina
Nejsušší a nejžhavější místo SA
Součástí Velké pánve

1P3/ Koloradská plošina

vodorovně uložené sedimenty obnažené erozí zde vytvářejí zvláštní útvary,
např. nejmohutnější kaňony světa- Grand Canyon (NP Grand Canyon)
součástí Navajská poušť
Součástí Monument Valley (trosky původní náhorní plošiny, pískovcové skály)

2/ Laurentinská vysočina (Kanadský štít)

nejstarší a nejstabilnější část SA (Pra-Starohory)
průměrná výška 350-450 m.n.m.
Vegetace: tajga, S- tundra

3/ Apalačské pohoří

Mt. Mitchell (2.037 m.n.m.)
Vegetace: lesy mírného pásu, místy vysokohorská vegetace

4/ Velké roviny (Velké prérie)

roviny a mírně ukloněné plošiny (sedimenty)
zaujímají téměř celý středozápad SA
známé svými nedohlednými obzory
n. výšky (V) 480- (Z) 1800 m. n. m.
vegetace: S- tajga, stepi, lesostepi

5/ Centrální roviny

Až 5 km tloušťka usazených hornin

Dělení:

Centrální roviny,
Vnitřní plošiny,
Vnitřní vysočiny

Velká jezera (S), nejv. zásoby sladké vody
rozsáhlé nížiny v povodí řeky Mississippi (J),
vyzvednuté plošiny (V, JV).
N. výšky od 90 do 550 m.n.m.
Vegetace: stepi, lesostepi, lesy mírného pásu

6/ Arktická nížina

7/ Pobřežní nížiny

nízký rovinatý pás země na jihovýchodním okraji SA
vegetace: lesy mírného pásu

7A/ Missisipská nížina

7B/ Atlantská nížina

7C/ n. pol. Florida

7D/ Pobřežní nížina

NMZ/ nížina Mexického zálivu

NŘY/ Aljašské nížiny okolo řeky Yukon

NPTO/ nížiny pobřeží Tichého oceánu

8/ Andy

Horský systém lemující západní pobřeží JA

• přes 9 000 km = šířka: 200 – 700 km Þ Ø n. v. 4000 m

• tři oblasti činných a vyhaslých sopek (Chimborazo, Cotopaxi)

• mezihorské plošiny: Altiplano

• na jihu fjordy

nejvyšší vrchol Aconcagua (není vulkán, Argentina)
ð 6959 m.n.m.
Vegetace: vysokohorská, TDL (sever), pouště a polopouště

Podle států:

Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina

1/ Severní Andy

Severozápadní Andy- 3 pásma
Ekvádorské Andy- 2 pásma
mezihorské plošiny se sopkami (Chimborazo, Cotopaxi)

2/ Centrální Andy

3 pásma s mezihorskými plošinami: Altiplano, Puna de Atacama
Poušť Atacama

3/ Jižní Andy

Chilské Andy
Patagonské Andy- fjordy

9/ Guayanská vysočina

Součástí brazilsko-guayanského štítu
zarovnaný povrch (žulový masív, překrytý usazeninami)
soustava stolových hor (meset, eroze vodních toků)
Pico da Neblina (nejv. hora Brazílie, 2994 m. n. m.)
největší vodopád na světě: Salto Angel (979 m)- Venezuela
vegetace: střídavě vlhké tropické lesy

10/ Brazilská vysočina

Nejvyšší vrchol: Bandeira (2892 m. n. m.)
Vegetace: savany (campos), střídavě vlhký tropický les

11/ Orinocká nížina

plochý reliéf
Vegetace: savany (Llanos)

12/ Amazonská nížina

rozloha: 5 mil. km2, 3500 x 2000 km
předěluje oblast mezi Brazilským a Guayanským štítem
plochý reliéf s hustou říční sítí (do 100 m.n.m.)
povodí řeky Amazonky
leží na brazilské platformě (zkonsolidovaná oblast zemské kůry) a jejím sedimentárním pokryvu (mocnost 3-5 km)
vegetace: TDL

Globální význam TDL

1/ „producent kyslíku“, váže CO2

2/ „největší lékárna světa“ (zdroje léků)

Důvody kácení TDL

1/ zemědělská půda

2/ palivové a vzácné dřevo (mahagon, eben)

3/ růst měst

13/ Laplatská nížina

Rozdělení:

A/ na severu Gran Chaco

B/ na jihu Pampas

mírně zvlněný reliéf, svažuje se od And k pobřeží
vegetace: savany, stepi (pampy: úrodné zem.oblasti)

14/ Patagonie

stupňovité vyvýšeniny a plošiny (V-200 – Z-2200 m.n.m.)
ledovcová jezera
vegetace: polopouštní trávy a keře, suché stepi, lesy mírného pásu, tundra (Ohňová Země)